top of page
Vyhledat
  • veronikapuhacova

Low waste Vánoce v duchu minimalismu

Víte, jaké Vánoce by byly ty nejvíce udržitelné? Žádné Vánoce. Nebo aspoň takové, které by se naplno vrátily k prastarým tradicím a navázaly na prosté oslavy z dob před průmyslovou revolucí. Ale obtížně by se nám zříkalo všech těch zářivých vánočních radostí, na které jsme si od dětství zvykli, že? Tak to pojďme společně zkoušet tak, aby tyhle naše každoroční radosti nebyly jen další vráskou a starostí pro naši planetu.



ZIMNÍ SLUNOVRAT: OD OBŘADNÍ ZELENĚ K PLASTOVÉMU KŘOVÍ


Svátky vánoční jsou v naší západní civilizaci hluboce zakořeněny jakožto křesťanská slavnost ve jménu narození Ježíše Krista. Méně připomínaný je ale jejich mnohem starší pohanský aspekt oslav zimního slunovratu, znovuzrození Slunce. Yule, jak zní nejstarší, ve staré norštině dochovaný název těchto zimních slavností, slavili už staří severští Germáni, a bezpochyby i jejich předchůdci po celé Evropě ve staletích před Kristem. Stopy těchto obyčejů se nám dochovaly v lidové kultuře jako různé magické úkony, zajišťující rodinné zdraví a plodnost či věštění toho, co přinese další rok. Součástí byla i obřadní péče o stromy, která se v době Vánoc objevovala v podobě krmení a ověšování ovocných stromů až do novověku (víc o tradicích pohanských svátcích píšu v tomhle krásném Inspiračním diáři z dílny Jak obléci pračlověka). Zdobení domácností obřadní zelení, které je jedním z nejarchaičtějších zvykových atributů po celém světě a symbolem hojnosti a plodnosti, vlastně praktikujeme dodnes. Jenomže s úplně jiným záměrem, než tomu bylo původně.


Jak asi na naše Vánoce budou jednou pohlížet historici? A naši potomci? Plastové stromy v každém nákupním centru, které rok co rok chrlí nové a nové "vánoční trendy". Vánoční edice pochutin, nápojů, oblečení, elektroniky i hraček. Kvanta nechtěných dárků a miliony z rodinných rozpočtů utracené "aby se neřeklo". Plné kontejnery třpytivého obalového materiálu, který byl vyroben, aby dělal radost jeden jediný večer. Tuny vyhozeného jídla nakoupeného ve znamení hojnosti, které nikdo nestihne sníst. Hon za dokonale vypulírovanou domácností a uštvané matky. A pak ten pocit, achjo, to zase uteklo. Jdeme hubnout a drancovat povánoční slevy! Schválně se podívejte na weby některých módních blogerek. To nákupní šílenství, které rozpoutaly už v říjnu, to je fakt síla. Sbohem, svátky znovuzrození, vítejte, svátky konzumu 21. století.



HLEDÁME VÁNOČNÍ UDRŽITELNOST


Že vám ta vánoční konzumní masírka od konce října už taky leze krkem? Že chcete raději klidné svátky s málem a dobrým pocitem než shon s nablýskanou "štědrostí" a pohublou peněženkou? Pak určitě, stejně jako my, každý rok hledáte šetrnější, levnější a snazší způsob, jak si ty Vánoce udělat pěkné, nepřipravit své děti o kouzelnou atmosféru a zároveň si domů nepustit čím dál tím agresivnější marketing konzumního světa.


Letos nám v cestě za šetrnějšími Vánoci hodně napomohlo přestěhování z Prahy do jižních Čech, kde je přístup k "čistým" vánočním zdrojům mnohem snazší.

Nic se nemá lámat přes koleno, obzvlášť ne v oblasti snah o zero waste domácnost. My postupně s každými Vánoci objevujeme nové a nové přístupy a možnosti, kde a jak zjednodušovat. A letos nám v tom hodně napomohlo přestěhování z Prahy do jižních Čech, kde je, jak uvidíte, přístup k "čistým" vánočním zdrojům mnohem snazší. Dokonale zero waste Vánoce však skutečně mít nebudeme. Ale každé minimalizování je krok na cestě, která je tolik důležitá. A protože se také ráda nechávám inspirovat jinými, chci naše nápady sdílet se všemi, které by to mohlo zajímat. Mně třeba zaujaly tipy tady a tady Samozřejmě jsem zvědavá na vaše lowwaste vánoční metody, takže mi po přečtení klidně napište, od toho ty socky a blogy máme, ne?


Tak jdeme na to, pěkně přehledně.





1. ADVENTNÍ DEKORACE


Já jsem strašný kytkofil a nejradši bych měla byt plný zeleně. Takže Vánoce považuju za skvělou příležitost, jak si domov proměnit v kousek voňavého lesa. Větve máme úplně všude. Na balkoně, ve vázách, v předsíni, v koupelně, ve věncích, prostě všude. A nestálo to nic ani nás, ani přírodu. V lese jsme si našli vyvrácený smrk, ten obrali. Na chatě u našich ostříhali obří tůji, buxusy a našli shozenou větev borovice. Taky jsme využili daru jedlového větvoví z prořezu od kamarádčina tatínka-lesníka. Stačilo přidat pár dalších přírodnin a máme vyzdobeno. Čas nad tím strávený nebyl nijak rozsáhlý, zato velmi příjemný. A náklady? 72 Kč za svíčky (korpusy recyklujeme asi dva už několik let a nové děláme z prutů) a 9 Kč za březové hvězdičky z místního zahradnictví na adventní věnec. Zbytek co dům a příroda vydaly. A až doslouží, přírodě se zase vrátí.





2. VÁNOČNÍ STROMEK A OZDOBY


To je velké téma všech ekonadšenců. Který je ten nejudržitelnější? Opět, žádný. Ale Vánoce bez stromečku, zvlášť s malým dítětem, to by prostě bylo srdcervoucí. Variantu byť letitého, ovšem ekologicky zcela nevhodné plastového stromu jsem podvědomě zavrhla snad už v dětství. Podle iniciativy Carbon Trust je uhlíková stopa dvoumetrového umělého stromku 40 kg CO2, zatímco u stejně velkého živého (při jeho následném spálení) je to 3,5 kg CO2. Takže byste ho museli mít více jak 10 let, aby se dopad rozložil. Jenže z těch laciných plastových stromků se často jako bonus uvolňují do vzduchu nebezpečné látky, takže to prostě není něco, co chcete mít doma celá desetiletí. Obecně doporučované jsou stromky v květináči, takže to už jsme samozřejmě taky zkoušeli. Ale, když nemáte vhodné přechodné lokace (sklepy, garáže, chladné předsíně), kde stromek adaptovat ze zimy do tepla a naopak, je to marné, nezachráníte ho. A ještě vám zbyde plastový květináč. Jednou z variant je si takovou jehličnatou pokojovku půjčit, třeba tady. Ale pro nás je toto poměrně drahé řešení. Pak jsou klasické řezané stromky, ale je dobré vědět, kde se vzaly. Velké množství těch, které koupíte u nás, pochází z dánských farem. To je absurdní, co? Všude kolem lesy a k nám se vozí stromy z Dánska. Takže to taky ne-e. Dá se taky nápodoba stromku vyrobit, pěkné nápady a shrnutí celé stromkové problematiky najdete tu. A co teda máme my? Tu kamarádku s tatínkem lesníkem! Ten nám věnoval přenádherný voňavý stříbrný smrk z místní školky, který byl kvůli zahnuté špičce vyřazen z adeptů k prodeji a zůstal plonkový. To je jak s těmi křivými mrkvemi a okurkami v supermarketech...Takže ještě jednou děkujeme za tu krásu!


Zdobení domácností obřadní zelení, které je jedním z nejarchaičtějších zvykových atributů po celém světě a symbolem hojnosti a plodnosti, vlastně praktikujeme dodnes.

Jinak by se mi samozřejmě líbily pěkné přírodní ozdoby, ať už mnou vyrobené, nebo koupené od nějakých místních šikovných tvořivých rukou. Ale na to není teď čas ani zbytečné peníze, a tak používáme třpytivé zlaté a bílé kuličky ještě z Myšákova dětství, LED světýlka, drobné darované ozdůbky a šest zlatých jelenů ve skoku, které jsme si před lety přivezli jako vánoční vzpomínku z Madeiry. Jo, je to trochu kýč, ale jeleni! Já je prostě miluju.


Andělinka od Myšákovo mamky se nám letos ve smrčku pěkně vyjímá


3. BALENÍ DÁRKŮ


V minulých letech jsme používali recyklovaný papír, letos upcyklujeme, co máme. V mém případě látky a pleny, Myšák mi právě za zády balí dárky do starých papírových výplní jiných balíčků. Využití látek jako obalového materiálu není nic nového, Japonci tomu říkají furoshiki a dělají to tak téměř celé 20. století. Pěkný postup, jak zabalit dárek do látky, najdete třeba tu. Já se rozhodla využít několik starých, od příkrmů flekatých plen, a dát jim nový život. Stejně tu za chvíli budeme mít druhého mimiňáka, kterému nechci utírat mlíko z brady flekatými plenami, takže ta revitalizace byla třeba. Jelikož se v rámci living history a svého archeologicko-lektorského povolání už roky věnuji přírodnímu barvení, bylo to snadné. Pleny jsem prostě obarvila dvěma různě intenzivními nálevy z kořene mořeny barvířské, kterou zbožňuju a mám stabilně doma. Návod včetně odkazu na archeologický exkurz do historie barvířství jsem vám hodila sem do sekce Zero waste tipy. Můžete takto využít nejen pleny, ale třeba staré prostěradlo, závěsy, povlečení či utěrky (podmínkou je pouze přírodní vlákno). Obarvit je můžete například kurkumou, cibulovýma slupkama, kopřivou, dubovou nebo březovou kůrou.



Jmenovky jsem si vyrobila s pomocí fixy a dřevěných razítek, které jsme loni objevili v DM. Jsou z nastříhaného kartonu z nějaké krabičky po dárku. Balíčky jsem převázala (mořenou) barvenou vlnou a dozdobila větví, zbytky sušeného pomeranče z adventního závěsu a levandulí od kamarádky. Na dárky pro rodičovstvo ještě zbylo pár plen, a co se nevejde, zabalím do látek a odstřižků, co si schovávám po šití.


A Myšákova varianta eko-balení? To je veliká paráda! Jeho výtvarná duše se prostě nezapře ani v takové ordinérní činnosti.




4. TIPY NA DÁRKY


Je tedy zřejmé, že na dárky jsme nerezignovali. Ale vybíráme s citem a spíš drobnosti, dárky lokální, které přežijí roky a jsou praktické. A není jich moc. Samozřejmě nejvíc dárků zamíří k naší malé skřítěnce. Ovšem budou to samé věci, které bychom jí asi tak jako tak pořídili nebo které jí už dlouho slibuju. Vlněné bačkůrky, plecháček s Myšákem navrženým motivem ptáčků (její první dospělácký hrneček, který jen tak nerozbije), netoxické vodovky, naprosto úchvatná knížka o přírodních jevech, které ji teď fascinují, a malá knížka o lese. Většinu toho jsme sehnali v českobudějovické pobočce Agátina světa. To vám je ale dětský ráj, zvlášť pro příznivce Montessori výchovy. Loni jsme dárek vyřešili doslova na koleně - vlastnoručně vyrobenou activity board (viz foto). Náklady byly minimální, výsledná radost maximální. Ještě teď po roce si s ní občas hraje a plánujeme přetvořit i zadní stranu.



Sobě s Myšákem i rodičům nadělujeme pár věcí, a vždycky si předem řekneme, co bychom tak potřebovali. Logicky před Vánoci nemůžu zabíhat do detailů, ale tradičně to bývají praktické knihy s návody, oblečení nebo přírodní kosmetika od malých českých značek. A dárky pro každé prarodiče nejmilovanější, fotoalba. Skvělé jsou taky jedlé lokální dárky, ať už doma vyrobené (to je nejvíc zero waste), nebo od zajímavých výrobců, o kterých by třeba ani blízcí nevěděli. Pokud máte blízko výdej Scuku, tak určitě nějaké dobroty stihnete vybrat ještě tam. Tipy na mé oblíbené české značky a knihkupectví jsem hodila do výběru Adventní inspo na svůj profil na Instagramu. Jinak největší potěšení v minulých letech způsobily vždycky dárky nehmotné, jako divadelní předplatné či koncerty. Ovšem kultura je zatím v nedohlednu, tak můžete vyzkoušet třeba předplatné časopisu (doporučuju Respekt pro pány nebo Heroine pro dámy). Pražské bytosti by mohli ocenit poutavé a originální vycházky komentované lidmi bez domova od sdružení Pragulic. A citlivé duše určitě potěší i dobročinný dárek. Takové můžete nakoupit třeba v obchůdcích Sue Ryder, podporujících seniory, nebo v Borůvce, která pomáhá lidem s handicapem. Online seženete třeba Unicef Dárek pro život nebo Dobré andělství.


A pár tipů na DIY zerowaste dárky, které si tradičně dáváme s kamarádkami, už jsem s vámi sdílela na Instagramu. Návody najdete tady na blogu v sekci Zero waste tipy. Tady malý přehled, dalších pár ještě do Vánoc přihodím.




5. CUKROVÍ

Pečeme, to je jasný. Baví mě každý rok zkoušet něco nového a letos to konečně baví i malou slečnu. Peču kolem pěti druhů, něco samozřejmě přivezou i babičky. A zbytků se letos vůbec nebojím, naopak! Co zbyde, zamrazím, a až se v březnu šestinedělí zeptá, čím ho utiším, jen vyndám krabičku z mrazáku.


Recepty jste určitě sami zahlcení, ale o tenhle jeden, o ten se s vámi musím podělit. Špaldové perníčky bez cukru (za recept velký dík Prudce jedlé) nás odzbrojily svou opojně medovou chutí. Jelikož je tam jen pár surovin, dejte si záležet na výběru. Hodně teď peču ze špaldové mouky, med máme od včelaře v kopci nad námi, vejce z volného chovu a perníkové koření tohle od Sonnentoru (btw., to vám je firma, co ví, co je udržitelné podnikání, poslechněte si rozhovor). A ta chuť? Jsem málem spadla blahem pod stůl, když jsem perníčky ochutnala!




6. ADVENTNÍ KALENDÁŘ


Nemáme. A trochu se děsím, že příští rok, až bude skřítěnka ve školce, bude očekáván. Pak asi něco ušiju, aby se to dalo každý rok použít a naplnit drobnými svačinkami nebo příjemnými úkoly. Vzhledem k letošním předvánočním pracovním deadlinům jsem ovšem neměla čas ani pomyšlení. Ostatně, chápete, proč je teď trend celý měsíc před Vánoci děti zásobovat denně hračkami a dalšími ptákovinami, které nepotřebují? Kam se ztratila radost z obyčejné malinké čokoládičky pod 24 okénky? Proklatý marketing!



7. ŠTĚDROVEČERNÍ STŮL


To je u nás opět kus lesa. Rozhodím zbytek větví, co jsme si nechali z dělání věnců, přihodím pár dalších přírodnin, co najdu, a jako svícny znovu použiju staré drobné skleničky (už ani nevím od jakého jídla, viz foto z loňska). Svíčky obecně doma nepálíme, takže svícny ani jinak nepotřebuju. Letos jsem si ovšem dovolila objednat kousek vánoční látky, abych si konečně ušila tematický běhoun, který se, doufám, stane oblíbeným rodinným na mnoho let. Jsou na něm, ehm ehm, jeleni. Ubrousky neřeším, protože jsem si loni ušila vlastní lněné. Z půl metru lnu jsem udělala celou sadu (no ano, byl to trochu opruz, zvlášť na poslední chvíli) a teď je vytáhnu a nazdobím kdykoli podle potřeby. Návštěvy je sice většinou odloží zdvořile vedle, že to přeci nebudou špinit, ale já je aspoň nemusím pořád prát a přitom mám slavnostní tabuli kdykoli připravenou. Win-win.


Zero waste slavnostní tabule


Večeře byla, je a bude naprosto klasická. Pocházím z jihočeské rodiny rybáře, a tak Štědrý večer bez kapra je nemyslitelný. V předchozích dvou letech trávili moji rodiče Vánoce u nás v Praze, ale ten jihočeský kapr, ten nechyběl. Taťka je aktivním členem rybářského svazu a ti mají kapry z výlovů snad povinně. Takže milý jihočeský kapr se vždycky projel vlakem, aby nás nasytil. Letos to naštěstí bude mít kousek. Kvůli malé slečně nesmažíme, takže kapr bude jen na pánvi opečený. Salát a rybí polévka se u nás dělá vždycky ve větším množství, aby té dobroty zbylo i na druhý den a nemuselo se pak nic kuchtit. Chtěla jsem někdy zkusit i tradiční bezmasé vánoční jídlo - houbového kubu - ale rodina se na to moc netváří a sama pro sebe to dělat nebudu. Myslím, že to je taky kouzlo Vánoc, nenutit bližním nic, co jim je proti srsti. Byť by to bylo v sebelepším záměru.


A to je asi ta nejlepší myšlenka na konec. Vzájemná pohoda. To je pro mě letos to nejdůležitější. Abychom mohli být o Vánocích spolu, zdraví, chodit do lesa a sdílet prostou radost z bytí. Nevím, jestli je to tímhle prapodivným nepříjemným rokem nebo třetím trimestrem, ale cítím naprosté uzemnění a touhu po klidu. A v tomhle duchu se, doufám, ponesou i naše svátky. Tak i vám radostné Vánoce ve zdraví a duševní pohodě!



 

Jestli jste dočetli až sem a máte nějaké své tipy na udržitelné Vánoce, podělte se o ně v komentářích tady nebo na Instagramu. Nebo mi klidně napište do mailu, ráda se nechám inspirovat.




Veškeré foto ©Srdce v lese




407 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Poslední příspěvky

Archiv

bottom of page